A. Obecné zásady hodnocení
1) pravidla jsou zpracována v souladu s ustanoveními zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a na základě vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění školní docházky, včetně její aktualizace č.256/2012Sb.
2) základem každého hodnocení je zpětná vazba tj. co se žák naučil, co zvládl, v čem se zlepšil, v čem chybuje a jak postupovat dále
3) hodnocení by mělo vést k objektivnímu vyjádření
4) při hodnocení, průběžné i celkové klasifikaci uplatňujeme přiměřenou náročnost
5) při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáků a k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici
B. Kritéria pro hodnocení
Při hodnocení se uplatňují následující kritéria:
1) zvládnutí výstupů jednotlivých vyučovacích předmětů v rámci individuálních možností žáka
2) schopnost řešit problémové situace
3) úroveň komunikačních dovedností
4) schopnost vykonávat činnosti smysluplně a řešit předpokládané problémy tvůrčím způsobem
5) změny v chování, postojích a dovednostech
6) míra zodpovědnosti a tolerance, kterou žák pociťuje
7) používání získaných kompetencí v dalším vzdělávání
C. Podklady pro klasifikaci, formy ověřování vědomostí a dovedností žáků
1) soustavné diagnostické pozorování žáka, sledování jeho výkonů a jeho připravenosti na vyučování
2) písemné práce (slohové práce, testy, diktáty, cvičení, tematické práce …)
3) ústní zkoušení a mluvený projev (úroveň vystupování a komunikace, prezentace, referáty)
4) zkoušky praktické, pohybové
5) výroba pomůcek, modelů, laboratorní práce…
6) úprava sešitů, samostatné aktivity (iniciativa, píle, účast v soutěžích, samostatná tvořivost…), domácí úkoly
7) modelové a problémové úkoly, kvízy, křížovky
8) práce s výukovými programy PC, tvorba žákovských prezentací
9) projektové a skupinové práce
10) projektové dny (ročníkové, celoškolní)
D. Základní pravidla hodnocení prospěchu klasifikačními stupni
1) pro celkové hodnocení používáme klasifikační stupně, pouze u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami používáme na žádost zákonných zástupců a doporučení pedagogicko-psychologické poradny (dále jen „PPP“) ve druhém až pátém stupni podpůrných opatření slovní hodnocení.
2) klasifikaci výsledků vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech a chování žáka lze doplnit slovním hodnocením, které bude obsahovat i hodnocení klíčových kompetencí vymezených rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
3) prospěch žáka je v jednotlivých vyučovacích předmětech klasifikován stupni:
1 – výborný
2 – chvalitebný
3 – dobrý
4 – dostatečný
5 – nedostatečný
1) na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období, přihlíží se k systematičnosti v práci žáka; stupeň prospěchu k pololetí se nestanovuje na základě průměru z průběžné klasifikace za příslušné období
2) do klasifikace se promítá hodnocení úrovně dosažených vědomostí, dovedností, postup a práce s informacemi, úroveň komunikace a tvořivosti žáka
3) hodnocení probíhá průběžně během celého časového období (pololetí) a výsledná klasifikace je stanovena na základě dostatečného množství různých podkladů
4) zhorší-li se výrazně prospěch žáka v průběhu klasifikačního období, je nutno informovat zákonné zástupce a konzultovat s nimi daný problém
5) klasifikuje se vždy jen dostatečně probrané a procvičené učivo,
6) písemné práce z učiva za delší časové období (čtvrtletní, pololetní práce) přesahující 30 minut mohou žáci psát v jednom dni pouze jednu; takové práce oznámí vyučující žákům s časovým předstihem (nejméně jeden týden) a ostatní vyučující informuje zápisem termínu do třídní knihy
7) případy zaostávání žáka v učení a nedostatky v jeho chování se projednají na pedagogické radě
8) třídní učitelé (výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní učitele s doporučením psychologických vyšetření, která mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobů získávání podkladů
9) v předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě
10) obecná pravidla pro hodnocení jsou součástí ŠVP
E. Sebehodnocení
Žák se prostřednictvím učitelova hodnocení postupně učí, jaké jsou meze a perspektivy jeho výkonu a možnosti jeho úspěchů. Učitel vytváří vhodné prostředí a příležitosti, aby žák mohl poučeně a objektivně hodnotit sám sebe a svoji práci. Oba názory jsou průběžně konfrontovány. Sebehodnocení probíhá nejčastěji ústní formou.
Učitel a žák společně na konci klasifikačního období hodnotí průběh a výsledek výkonu.
F. Hodnocení a klasifikace
a) v předmětech s převahou naukového zaměření
Stupeň 1 (výborný)
Žák:
1) ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně chápe souvislosti a vztahy mezi nimi
2) samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí
3) myslí logicky správně; zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost
4) jeho ústní a písemný projev je věcně správný, přesný a výstižný
5) grafický projev je estetický
6) výsledky jeho činností jsou kvalitní
7) projevuje aktivně zájem o vyučovací předmět
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák:
1) samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí
2) myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost
3) kvalita výsledků činností je zpravidla bez podstatných nedostatků a vcelku vyrovnaná
4) ústní a písemný projev je s menšími nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti
5) grafický projev je estetický, bez větších nepřesností
6) je schopen samostatně nebo s dílčí pomocí pracovat s vhodnými texty
7) projevuje zájem o vyučovací předmět
Stupeň 3 (dobrý)
Žák:
1) si osvojil bez podstatných mezer uceleně, přesně a úplně požadované poznatky, fakta, definice a zákonitosti
2) dovede podstatnější nepřesnosti a chyby korigovat s pomocí učitele
3) v uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb
4) jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v logickém myšlení se vyskytují chyby
5) v ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti
6) jeho grafický projev je méně estetický a má nedostatky
8) v kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky
9) je schopen pracovat podle návodu učitele
10) je málo aktivní ve vyučovacím předmětu
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák:
1) má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery
2) v uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby
3) při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný
4) závažné nedostatky a chyby dovede s pomocí učitele opravit
5) v logickém myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé
6) jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti
7) jeho grafický projev je málo estetický
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák:
1) požadované poznatky si neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery
2) v uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby
3) při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele
4) neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky
5) v ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti
6) kvalita výsledků jeho činností a grafický projev mají vážné nedostatky
7) závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele
8) nedovede samostatně pracovat
9) neprojevuje zájem o výuku, je pasivní
b) ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného působení
Stupeň 1 (výborný)
Žák:
1) je v činnostech velmi aktivní
2) pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí v individuálních a skupinových projevech
3) jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný a přesný
4) osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě
5) má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah
6) úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák:
1) je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálních a skupinových projevech
2) jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky
3) osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech aplikuje tvořivě
4) má aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu
5) rozvíjí si v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost
Stupeň 3 (dobrý)
Žák:
1) je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový
2) nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálních a skupinových projevech
3) jeho projev je málo působivý, dopouští se s v něm chyb
4) jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele
5) nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu
6) nerozvíjí si v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák:
1) je v činnostech málo aktivní a tvořivý
2) rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé
3) vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele
4) projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti
5) nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák:
1) je v činnostech převážně pasivní
2) rozvoj jeho schopností je neuspokojivý
3) jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu
4) minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat
5) neprojevuje zájem o práci
6) nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost
c) ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření
Stupeň 1 (výborný)
Žák:
1) projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem
2) pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky, dovednosti a návyky při praktické činnosti
3) bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb
4) uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí
5) vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla
6) aktivně překonává vyskytující se překážky
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák:
1) projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem
2) samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky, dovednosti a návyky při praktické činnosti
3) praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby
4) účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku
5) uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí
6) s drobnými nedostatky obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla
7) překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele
Stupeň 3 (dobrý)
Žák:
1) vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem projevuje s menšími výkyvy
2) s pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky, dovednosti a návyky při praktické činnost
3) v praktických činnostech se dopouští chyb, v postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele
4) vlastní práci organizuje méně účelně, pracoviště udržuje v pořádku
5) dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci
6) k údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován
7) překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák:
1) pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem
2) získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele
3) v praktických činnostech se dopouští větších chyb, v postupech a způsobech práce potřebuje soustavnou pomoc učitele
4) ve výsledcích práce má závažné nedostatky
5) méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci
6) v obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků
7) překážky v práci překonává jen s pomocí učitele
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák:
1) neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem
2) nedokáže ani s pomocí učitele získané teoretické poznatky využít při praktické činnosti
3) v praktických činnostech, v postupech a způsobech práce má podstatné nedostatky
4) výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné
5) práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci.
6) v obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků
G. Hodnocení a klasifikace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Hodnocení se řídí Vyhláškou č. 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Při jejich hodnocení a klasifikaci vychází učitel z doporučení a závěrů PPP, SPC a hodnocení je vždy zcela individuální. Žák je hodnocen s ohledem na své možnosti a schopnosti, je posuzován jeho individuální pokrok.
Hodnocení realizace podpůrných opatření prvního stupně a vyhodnocení plánu pedagogické podpory (PLPP) je v kompetenci třídního učitele a vyučujících daných předmětů.
Žáci integrovaní na základě doporučení PPP nebo speciálně pedagogického centra jsou vzděláváni i hodnoceni na základě plnění individuálního vzdělávacího plánu. Na žádost rodičů a při doporučení poradenského zařízení mohou být hodnoceni slovně.
a) v předmětech s převahou naukového zaměření
Stupeň 1 (výborný)
Žák:
1) ovládá bezpečně požadovaná fakta, pojmy, definice a poznatky
2) myšlení je pohotové, dobře chápe souvislosti, myslí logicky správně
3) je schopen samostatně studovat vhodné texty
4) pracuje uvědoměle a aktivně v týmu, jeho působení je velmi přínosné
5) je schopen téměř vždy sebehodnocení a hodnocení ostatních členů
6) vyjadřuje se výstižně a poměrně přesně
7) umí používat kompenzační pomůcky
8) pracuje spolehlivě s upraveným textem
9) po zadání úkolů pracuje samostatně
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák:
1) v podstatě uceleně ovládá požadovaná fakta, pojmy, definice a poznatky
2) myslí logicky správně
3) je schopen s menší pomocí samostatně studovat vhodné texty
4) pracuje částečně aktivně v týmu, jeho působení je přínosné
5) je schopen téměř vždy sebehodnocení a hodnocení ostatních členů
6) vyjadřuje se méně výstižně, ale poměrně přesně
7) umí používat kompenzační pomůcky
8) pracuje spolehlivě s upraveným textem
9) po zadání úkolů učitelem pracuje s jistotou
Stupeň 3 (dobrý)
Žák:
1) má nepodstatné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti požadovaných faktů, pojmů, definic a poznatků
2) myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v logickém myšlení se vyskytují chyby
3) je schopen studovat vhodné texty podle návodu učitele
4) pracuje částečně aktivně v týmu, jeho působení je částečně přínosné
5) je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů s pomocí učitele
6) vyjadřuje se s obtížemi a nepřesně
7) dovede použít kompenzační pomůcky s návodem učitele
8) pracuje spolehlivě s upraveným textem
9) nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák:
1) má závažné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti požadovaných faktů, pojmů, definic a poznatků
2) v myšlení se vyskytují závažné chyby
3) je nesamostatný v práci s vhodnými texty
4) práce v týmu se pouze účastní, jeho působení je občas přínosné
5) málokdy je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů
6) jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti
7) kompenzační pomůcky používá s návodem učitele obtížně a s chybami
8) má velké obtíže při práci s upraveným textem
9) závažné chyby dovede s pomocí učitele opravit
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák:
1) si neosvojil požadované poznatky
2) neprojevuje samostatnost v myšlení
3) je nesamostatný v práci s vhodnými texty ani s podněty učitele
4) žák nepracuje pro tým
5) není schopen správného sebehodnocení a hodnocení ostatních členů
6) jeho ústní a písemný projev má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti
7) kompenzační pomůcky nedovede použít ani s návodem učitele
8) nedovede pracovat s upraveným textem
9) nedovede opravit chyby ani s pomocí učitele
b) ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného působení
Stupeň 1 (výborný)
Žák:
1) v činnostech je velmi aktivní se zájmem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost
2) pracuje velmi tvořivě, samostatně, plně využívá osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí
3) jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný a přesný
4) osvojené dovednosti, vědomosti a návyky aplikuje tvořivě
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák:
1) v činnostech je aktivní, převážně samostatný
2) rozvíjí své osobní předpoklady
3) projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky
4) osvojené dovednosti, vědomosti a návyky aplikuje samostatně, má zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost
Stupeň 3 (dobrý)
Žák:
1) v činnostech je méně aktivní, samostatný, pohotový, občas i pasivní
2) nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu
3) jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb
4) jeho dovednosti a vědomosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele
5) má aktivní zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák:
1) v činnostech je málo tvořivý, často pasivní
2) rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé
3) úkoly řeší s častými chybami
4) dovednosti a vědomosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele
5) projevuje velmi malý zájem a snahu
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák:
1) v činnostech je skoro vždy pasivní
2) rozvoj schopností je neuspokojivý
3) jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu
4) minimální osvojené dovednosti a vědomosti nedovede aplikovat
5) neprojevuje zájem o práci, práci druhým znemožňuje
c) ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření
Stupeň 1 (výborný)
Žák:
1) projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem
2) pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky, dovednosti a návyky při praktické činnosti
3) bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb
4) uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí
5) vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla.
6) aktivně překonává vyskytující se překážky
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák:
1) projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem
2) samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky, dovednosti a návyky při praktické činnosti
3) praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby
4) účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku
5) uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí
6) s drobnými nedostatky obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla
7) překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele
Stupeň 3 (dobrý)
Žák:
1) vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem projevuje s menšími výkyvy
2) s pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky, dovednosti a návyky při praktické činnosti
3) v praktických činnostech se dopouští chyb, v postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele
4) vlastní práci organizuje méně účelně, pracoviště udržuje v pořádku
5) dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci
6) k údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován
7) překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák:
1) pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem
2) získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele
3) v praktických činnostech se dopouští větších chyb, v postupech a způsobech práce potřebuje soustavnou pomoc učitele
4) ve výsledcích práce má závažné nedostatky
5) méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci
6) v obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků
7) překážky v práci překonává jen s pomocí učitele
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák:
1) neprojevuje zájem o práci a vztah k ní ani k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem
2) nedokáže ani s pomoci učitele získané teoretické poznatky využít při praktické činnosti
3) v praktických činnostech, v postupech a způsobech práce má podstatné nedostatky
4) výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné,
5) práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci.
6) v obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků
H. Hodnocení nadaných žáků
1) Ředitel školy může mimořádně nadaného nezletilého žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebo student nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy.
2) Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí. Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání, pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl, nebo nelze-li žáka hodnotit na konci pololetí ani v náhradním termínu.
I. Celkové hodnocení
Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:
Prospěl (a) s vyznamenáním
Žák prospěl s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 (chvalitebný), průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré. V případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 15 odst. 2) vyhlášky 48/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Prospěl (a)
Žák prospěl, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 (nedostatečný) nebo odpovídajícím slovním hodnocením.
Neprospěl (a)
Žák neprospěl, je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 (nedostatečný) nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí.
Nehodnocen (a)
Žák je nehodnocen, není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.
J. Slovní hodnocení
1) Zákonný zástupce žáka podává žádost po vyšetření na PPP nebo SPC (druhý až pátý stupeň podpůrných opatření).
2) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech se hodnotí tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům předmětů, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání v jejich vývoji, ohodnocení přístupu žáka k vzdělávání a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Výsledky vzdělávání žáka na konci prvního pololetí lze hodnotit souhrnně za všechny předměty. Slovní hodnocení lze použít i pro hodnocení chování žáka.
K. Komisionální a individuální přezkoušení
1) Má-li zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří pracovních dnů ode dne, kdy bylo vydáno žákovi vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení.
2) Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy. V případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.
3) Komise je tříčlenná a tvoří ji:
a)předseda, kterým je ředitel školy, popř. jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,
b)zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popř. jiný vyučující daného předmětu,
c)přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
4) Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení (klasifikační stupeň) stanoví komise hlasováním. Ředitel školy popř. předseda komise sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení (klasifikačního stupně) na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.
5) Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.
6) Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.
L. Opravná zkouška
1) Komisi pro opravnou zkoušku jmenuje ředitel školy. V případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.
2) Žák koná opravnou zkoušku v případě, že byl na konci druhého pololetí klasifikován stupněm nedostatečný nejvýše ve dvou předmětech.
3) Termíny opravných zkoušek určí ředitel školy tak, aby byly vykonány nejpozději do 31. srpna příslušného školního roku. Pokud se žák v tomto termínu z vážných důvodů nemůže k opravné zkoušce dostavit, lze povolit vykonání opravné zkoušky nejpozději do 15. září. Do té doby žák navštěvuje podmínečně nejbližší vyšší ročník.
4) Žák může v jednom dnu vykonat pouze jednu opravnou zkoušku.
5) O termínu konání opravné zkoušky informuje třídní učitel písemně zákonného zástupce žáka. Žák, který se bez vážných důvodů ve stanoveném termínu k opravné zkoušce nedostaví a do dvou dnů se neomluví, je klasifikován z daného předmětu stupněm prospěchu nedostatečný.
M. Náhradní termín
1) Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
2) Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.
N. Zkoušky při plnění povinné školní docházky v zahraničí, v zahraniční škole na území České republiky nebo v evropské škole se řídí podle § 38 zákona č. 561/2004 Sb.
O. Postup do dalšího ročníku
Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.